Magnolia ‘Eskimo’ – šácholan

Šácholan

O její vznik se zasloužil August Kehr, když došlo ke křížení M.soul. Lennei a M. kobus Norman Gould. Výsledkem je však kráska, která Vás v mnohém překvapí. Její jedinečnost spatřuji v tom, že květy jsou schopny vydržet i mírný mráz. Což ji umožňuje pěstovat i v chladnějším klimatu. Květy se objevují ještě před rašením listů. V poupěti mají světle vínový nádech. Po otevření zůstává vínový nádech zvenčí, zatímco uvnitř převládá pouze bílá. Jak květ stárne, stává se postupně celý bílým. Květy se otevírají do široka. Pravidelně a hojně kvetou již velmi mladé rostliny. Zelené listy s podzimem žloutnou a opadávají. Roste poměrně pomalu do mírně vystoupavého keře okolo 3 m výšky. Je plně mrazuvzdorná.

Šácholany (Magnolie) nejlépe rostou v mírně vlhké živné půdě. Pozor však na výrazné přemokření. V optimálním případě pravidelně zaléváme tak, aby přebytečná vody odtekla pryč. Magnolie koření poměrně mělce, proto je vhodné jejich blízké okolí zamulčovat, aby především během letních měsíců nedocházelo k rychlému vysychání. Půda by měla být kyselá. Používáme speciální substrát na kyselomilné rostliny, nebo při výsadbě smícháme zeminu s rašelinou. Každé jaro je vhodné trochu nové rašeliny vysypat na povrch původního substrátu. Rostlinu sázíme stejně hluboko, jako byla v nádobě. Rostliny sázíme na slunné až mírně polostinné stanoviště pokud možno mimo velký vítr, aby nedocházelo k poničení květů. Během vegetace používáme hnojiva pro kyselomilné rostliny. Provádíme pouze udržovací řez na mladých letorostech.